Information

Masaryk University, Brno 2019

The publication is comprised of seven studies. Each study forms a closed system presenting arguments in support of particular conclusions, and it is therefore possible to read individual studies separately. Together, however, the studies form a unified whole that represents a certain concept of information science. All the arguments for this concept draw on a specific understanding of the key concept of information science – the concept of information that is confronted with several related concepts, with a certain methodological approach and various problematic issues. By reading the publication, we get answers to specific questions that are dealt with in individual studies, but also to questions that go beyond the narrow framework of individual studies and gain their significance only when we think of the publication as a whole. We can say that the publication presents a relatively comprehensive exposition of very general issues of philosophy and information science related to the phenomenon of information.

Filosofie informace

Masarykova univerzita, Brno 2015

Monografie by se dala nejlépe zařadit do oblasti, pro kterou se v současnosti vžilo označení filozofie informace. Jejím cílem je vyslovit určité metateoretické předpoklady, na kterých stojí pokusy o definování pojmu informace a o které se opírají jednotlivá paradigmata informační vědy, vnést více světla do problémů, které se pojí zejména s pojmem informace a transdisciplinární povahou informační vědy, a navrhnout přístup informační vědy, který se opírá o zdůvodněné závěry metateoretických výzkumů. V rámci těchto výzkumů se zaměřujeme na dosažení tří dílčích cílů – definujeme pojem informace v rámci 1. epistemologie a 2. v rámci metafyziky a 3. vytváříme model domény, v níž dochází k tvorbě informací, pomocí funkční syntézy tří hlavních paradigmat informační vědy.

Katalogizace dokumentů pro zrakově postižené

Masarykova univerzita, Brno 2014

Tato publikace se zabývá katalogizací dokumentů určených zrakově postiženým uživatelům pomocí mezinárodních knihovnických standardů, zejména pravidel AACR2 a výměnného formátu MARC 21. I proto, že jednou z hlavních charakteristik dokumentu pro zrakově postiženého uživatele je překrývání formálních a obsahových atributů různých dokumentů, informace, které jsou potřeba pro katalogizaci těchto dokumentů jsou rozeseté v různých knihovnických standardech (ISBD, AACR2, RDA, MARC 21, FRBR) a v různých částech jednotlivých standardů. Cílem publikace je vytvořit metodologický nástroj pro katalogizaci dokumentů pro zrakově postižené, který shromažďuje tyto informace na jedno místo tak, aby katalogizátor nemusel pro katalogizaci dokumentů využívat několik standardů zároveň. Zaměřuje se proto nejenom na specifika dokumentů pro zrakově postižené, ale také na základní pravidla katalogizace.

Katalogizace dokumentů pro zrakově postižené se zaměřením na elektronické knihy

Tribun EU, Brno 2011

Tento dokument si klade za cíl přinést návod na katalogizaci elektronických zdrojů (zejména elektronických knih), který zohledňuje specifika dokumentů určených zrakově postiženým studentům. Důsledně se drží anglo-amerických ka-talogizačních pravidel (AACR2) a mezinárodního výměnného bibliografického formátu MARC 21. Přihlédnuto je také k příručce Katalogizace elektronických zdrojů vydané Národní knihovnou v Praze a některým interním doporučením pro katalogizátory na Masarykově univerzitě. Rovněž jsou uvedeny některé vlastní postřehy autora příručky.

Informace, komunikace a bytí

Jiří  Stodola, Brno 2010

Cílem práce je pokusit se proniknout do určitých metafyzických problémů, které se s rozvojem informační vědy objevily, a snažit se vysledovat, jaké důsledky pro tento vědní obor mohou mít. První čtyři kapitoly se zabývají pojmem informace. První kapitola poukazuje na to, že filosofická zkoumání pojmu informace, který se objevuje s rozvojem kybernetiky a počítačové vědy, přispívá k návratu aristotelského paradigmatu do vědy. Ve druhé kapitole je pojem informace důkladně analyzován a pracovně definován. Autor shledává, že jde o pojem analogický, což znamená, že jej lze užívat na různých úrovních reality, avšak za předpokladu, že vždy je myšleno něco trochu jiného. Ve třetí kapitole je pojem informace klasifikován, představeno je pojetí informace Josefa Šmajse a pojetí informace, které pro informační vědu buduje Jiří Cejpek. Ve čtvrté kapitole je zkoumán vztah informace k nejzákladnějším hodnotám. V páté kapitole se autor zabývá Jakobsonovým modelem komunikace a informačním systémem; blíže se zamýšlí nad pojmem systém a analyzuje jej z ontologického hlediska. Šestá kapitola se věnuje vztahu prostředků komunikace a lidské společnosti, je poukázáno na nekritické zveličování jejich významu pro vývoj společnosti, dále autor sleduje dějiny sociální komunikace z hlediska užívaných kódů i společenského kontextu. Práce se tedy dotýká otázek ontologických, noetických, psychologických a etických a sociologických.